78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



aa --- 17. 7. 2004
aa

aa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Jiří Menšík --- 16. 7. 2004
Re: P?ekl?d?n? roj? (6579)

Rozhodně bych to vložil do rámečků. Nezaplodované dilo jde velmi dobře
zatavit do rámku a zaplodovaně dát vyvázané nejlépe drátam do zadu nebo na
okraje , po vylíhnutí vytočit a odstrani sám jsem to již dělal několikrát a
vždy úspěšně.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: P?ekl?d?n? roj?


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Rada --- 16. 7. 2004
Horkovzdušná pistole (6566) (6567) (6581) (6583) (6587)

Zdravím,
chystám se vyrábět sluneční tavidlo, ale když koukám na to letošní
počasí, tak nevím, jestli to k něčemu bude. Před časem bylo v konferenci
tavidlo se zdrojem horkého vzduchu. Tak jsem přemýšlel, jestli by na to
nestačil nástavek s nerez plechem jako podložkou a horkovzdušná pistole.
Nejsem si však jistý, jestli se vosk nějak nezkazí vysokou teplotou z
pistole. Zkoušel jsem před časem fouknout na volně loženou souš a vosk
okamžitě tekl, ale docela se z toho kouřilo.

Dík za názory,
František

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.721 / Virová báze: 477 - datum vydání: 16.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581) (6583)

Pokud nebude včelař patřičně nabalený, tak se při tom zblázní on z žihadel.

Roj s divočinou jsem dosud nepřekládal. Občas se ale stane, že zakládám do
rámku volně vystavený plást z nějaké volné plochy z úlu. Plást vložím do
rámku a omotám drátkem, po vylíhnutí plodu likviduji.
U divočiny to asi chce z každého plástu, dříve než se odřeže, odehnat
většinu včel silným kouřem. Ke konci by se mohlo povést odehnat včely ze
zbylých plástů tak, že vytvoří mimo plásty rojík s matkou a ten nějak smést
a přenést třeba velkou lopatkou na plásty už vložené v rámcích.

Ve výhodě budou asi včelaři zvyklí včelařit v zadovácích. Kdybych měl
hodnotit divokost a rozrušení včelstev nějakou stupnicí, pak ošetřování
včelstev manipulací pouze s nadstavky by byla tak 1 - 2, ošetřování
včelstev v nadstavcích s manipulací jednotlivými rámky tak 2 - 8 s obvyklou
intenzitou do 6, ošetřování v zadovácích tak 5 - 10, s obvyklou intenzitou
do 8 a překládání včelstev z divočiny nebo teoreticky z větší rámkové míry
na menší tak mezi 10 - 20.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2004 11:13 AM
Subject: Re: Co s rojem?


> Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily.
> Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do
> nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 16. 7. 2004
Re: (6585)

Dne pá 16. července 2004 12:46 Drienovèan napsal(a):

> roj sa totiŞ vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj
> kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových deväť rámikových úľoch

> v ňom nezačala plodovať. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Dobry den,

Letos jsem mel roj, ktery se vyrojil koncem dubna, vystavel 5 nastavku
mezisten 44.5 x 15.9 a (jsem zacatecnik a netusil jsem, ze se roj , i pokud
ma hodne prostoru muze vyrojit dvakrat) vyrojil se znova.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Drienovčan --- 16. 7. 2004

Tohto roku som po desiatich rokoch prestávky znova začal včelári. Začal som s piatimi rojmi. Prežívam skutočne zaujímavý rok. Prvé čo ma prekvapilo, že najsilnejší z rojov už doniesol 15 kg medu a ešte je znáška na slnečnici. To bolo milé prekvapenie. Druhé však bolo už nemilé. Ďalší roj sa totiž vyrojil a to 15.júla. Nebol to hocijakýu roj,ale pekný dvoj kilový macko. Včelárim v tachovských nástavkových devä rámikových úžoch (39x24. Tento roj už bol v dcoch nástavkoch, plodisko s matkou bolo v dolnom nástavku, vo vrchnom nástavku boli vystavené medzistienky, ale matka v ňom nezačala plodova. Namiesto toho sa vyrojili. Čo vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Stonjek napsal:
> chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední
> dobou stále přitvrzují

To si jen myslíš, nebo je to někde v zákoně či vyhlášce?
Veterináři mohou (a mají) přitvrzovat jen v rámci zákona.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567) (6581)

V. Susicky napsal:
>V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice...

Nebylo tam popsáno jak to zařídit se včelami, aby se při tom nezbláznily. Napadlo mě omámit je apinarem aby se daly vyklepat na plachtu a nasypat do nového úlu, ale nemám s tím zkušenosti, jestli by se to dalo provést.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579) (6580)

Jenom na okraj ohledně dutin a přežívání rojů.Asi předloni jsem byl na zámku v Uherčicích.Ten zámek je obrovský,ale ve velmi špatném stavu.Jak posvítilo sluníčko,změnilo se nádvoří zámku v úl.Ze všech trhlin a spár,a že jich tam bylo,vylétaly včely a rojily se.V jednu chvíli,jsme se i s průvodkyní museli schovat do sálu.Ty včely tam v pohodě přežívaly určitě více než jen pár sezon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

v.susicky --- 16. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566) (6567)

Zrovna nedávno jsem v dědictví po strýci našel několik starých včelařských knížekz přelomu 19/20 století . V jedné byl popsán způsob převedení včel z košnice do ozběrného díla, tedy do rámečků, právě pomoci niti. Dělá se to tak, že se do horní i spodní loučky natliče několi (cca6) malých hřebíčků, z jedné strany se natáhne silnější třeba režná nit nebo slabší provázek, vloží vyřezané dílo a ováže z druhé strany.
Otázku rizik ze strany nemocí a veterinární správy už jste dostatečně probrali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 16. 7. 2004
Re: Překládání rojů (6579)

Jednoznačně vysířit!
Problém má dle mého názoru tyto aspekty:
Pokud Eman takto usazený roj bude jakýmkoli způsobem ošetřovat ( krmit,
zateplovat, přidá, či ubere jim nástavek či část díla ) posune celou
záležitost do právně definovaného stavu chov včel. Se všemi důsledky, právy
i povinnostmi.
Kdyby o takto usazeném vůbec nevěděl, tudíž nedělal s ním žádné zásahy, pak
by s ním nevčelařil a bylo by to stejné, jako s jinými ulétlými roji ( a že
jich letos bylo!). Včelstvo by dost pravděpodobně přečkalo zimu, ale ve
značně zbídačelém stavu. A mít vědomě takový zdroj problémů poblíž ostatních
starostlivě opečovávaných včelstev by asi nechtěl žádný včelař.
Jen na okraj:
Z vyprávění vím, že z původních 10 včelstev o které se náhle nikdo nestaral
přežilo první zimu asi 8, druhou už jen 3 a jen jedno přežívalo ještě
několik sezón ( jako jediné mělo k dispozici plodiště i medník Budečáku).
Vlastními pozorováními jsem přesvědčen, že podobný osud stíhá všechny ulétlé
roje. Opravdu vhodných dutin pro roj je v člověkem osídlených končinách
( tzv. kulturní přírodě což považuji za protimluv a blábol ) málo a
navíc jsem přesvědčen, že vyprávěnky o nádherném divokém včelstvu s
desítkami kg medu v dutině prastaré lípy za staré pověsti a legendy ( ale
odčetl jsem se i o doložitelných, ale nepochybně vyjímečných případech).
Tuhle poznámku jsem si neodpustil.

Určitě bych nebyl jediný, kdo by dokázal poradit, jak pomocí nahoru
přidaného nástavku souší s plodovým plástem uprostřed a mírným pokrmováním
donutit matku, aby přešla z divočiny na plásty v rámcích. A jak by tam byla,
tak ji od divočiny oddělit mřížkou a po vylíhnutí plodu z divočiny divočinu
odejmout....Do termínů předepsaných veterinárních zásahů by se to ještě v
pohodě stihlo. Ale u Moravského univerzálu to bude problém - protože
divočina je ( dohaduji se ) postavena pod strůpkovými prkénky a matka by se
nahoru nedostala a nějakou oklikou např. před okénkem asi nepřeběhla. A
kdyby, tak jaký by z toho byl užitek? Snad přece - nezabít živého tvora
včelstvo je tvor, bytost) a jen proto by to za tu námahu stálo. Ale obecně
takovou radu dát nemohu. Ohled k ostatním mým včelstvům, okolním včelařům
i respekt k zákonu ) dává jedinou možnost:
vysířit.
Vím Emane, že máš rád své včeličky stejně jako já.
Pepa Kala

----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 15, 2004 5:00 PM
Subject: Překládání rojů


> Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych
> úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo
> nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle.
> Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením
> divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo
> začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté.
> Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí
> to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je
> zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují
> a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví
> Ruda
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 9.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek --- 15. 7. 2004
Překládání rojů

Vůbec ti nezávidím jak rozhodování, tak vlastní provedení. Já osobně bych úl odnesl stranou , včely vymetl a dílo dal do vařáku, a nebo nejjednodušeji vše vysířil a raději se věnoval včelám na rozběrném díle. Jesli si roj nenatahal moc zásob a hladoví tak zachránit jde vložením divočiny do rámků a sdrátováním. Jestli má zásoby, tak se panenské dílo začne hroutit při jakékoliv manipulaci a výsledky jsou značně nejisté. Navíc jsme už v období zvýšené slídivosti a bodavosti a tak se ptám stojí to opravdu za to?? A už jen poznámku: chov včel na nerozběrném díle je zakázán z veterinárních důvodů veterináři poslední dobou stále přitvrzují a tak je rozumější tímto směrem neexperimentovat. Zdraví Ruda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lněnička --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576) (6577)

Ale takové včely těžko někdo prohlédne kupříkladu na mor nebo hnilobu včelího plodu. Jsou i jiné nebezpečné nákazy včel než varroaáza.

Zdraví

Lněnička

*Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na *rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych *divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, *fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
*Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575) (6576)

Kde je nařízeno, že musím mít včely na rámečcích? Je to na rámečcích samozřejmě praktické a universální. Proč bych divoce vystavěný roj nemohl léčit? Například aerosolem, fumigací, nebo kyselinou mravenčí.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574) (6575)

Dne čt 15. července 2004 15:14 Emanuel Vesely napsal(a):
> >Já jsem to pochopil tak, ľe roj se usadil v prázdném úlu a
> >ten zastavěl divočinou

Dobry den,

je to trochu mimo, ale tusim, ze zimovat na nerozbernem dile nelze.
(vet. zakon. o leceni varoazy)


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Re: Antwort: RE: Co s rojem? (6574)

>Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a
>ten zastavěl divočinou

Tos pochopil dobře.
Já právě měl dilema: nechat do jara, nebo to řešit teď. Zatím jsem s tím žádnou práci neměl, naopak, ušetřilo mi to sundávání a usazování roje. Přikláněl jsem se sám k řešení nechat to na jaro a využít jarního rozvoje, tak jak to popsal Matej. Motivován jsem byl svojí leností a nejistotou. Finské zimování jsem ještě nezkoušel a slyšel jsem na něj zase některé vážné negativní názory. Děkuji všem za nápady, člověk se hned cítí lépe.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Antwort: RE: Co s rojem?

Já jsem to pochopil tak, že roj se usadil v prázdném úlu a ten zastavěl divočinou. A to bych osobně do jara nenechával.
Pavel

> ... Do jary ich nechaj tak ako to postavili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp --- 15. 7. 2004
Bidata II

Přátelé,

pokusím se znovu otevřít diskusi o zamýšleném novém programu, který by nám měl ulehčit práci (hlavně tu administrativní, ale časem třeba i jinou) u včel.

Prosím Vás o věcné připomínky, co od takového programu čekáte a mám tím na mysli hlavně co všechno byste chtěli evidovat (např. výnosy, léčení, matky..). Nebojte se rozepsat co Vás u každé oblasti zajímá.

Dále je důležité vědět jaká zařízení vlastníte, nebo byste byli ochotni pořídit k tomuto účelu a jaký operační systém preferujete.

Prosím Vás, abyste v diskusi neřešili, jestli bude program vyhovovat všem či nikoliv a jestli je vhodný ke včelám papír, nebo PDA či jiné zařízení. Tyto otázky si každý musí vyřešit sám po svém a je na něm, zda bude psát poznámky na papír, nebo použije elektroniku. Zrovna tak je každého věc jaký program si vybere.

Po domluvě s Michalem Polem jsem začal na programu spolupracovat a právě proto bych byl rád, kdybyste přispěli do diskuse tím, že napíšete co vás v této věci nejvíce pálí. Jen tak lze dosáhnout rozumného kompromisu a vytvořit program, který bude splňovat požadavky co možná největší skupiny včelařů.

V první fázi si klademe za cíl vytvořit program pro evidenci všeho, co je okolo včel potřeba. Dále by se měl program vyvíjet, aby nám poskytl maximální přehled o našich včelstvech, jejich stavu a prováděných zákrocích. V neposlední řadě bychom rádi program rozšiřovali o moduly, které nám budou pomáhat i při samotném včelaření, ale to je zatím hudba vzdálenější budoucnosti...

Děkuji všem za odpovědi.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
Antwort: RE: Co s rojem?


ja by som to neznasilnoval. Do jary ich nechaj tak ako to postavili.
Dokrmit a preliecit na zimu povazujem za samozrejme. Na jar v case rozvoja
by som nadstavil nastavok s plastami a stavebnym ramikom. Ked matka prejde
do pridaneho nastavku, povodne dielo sa oddeli mriezkou a za 24 dni sa moze
vytocit.

Matej




Zdenek.Cejka/=/
up.mpsv.cz An: vcely/=/v.or.cz
Kopie:
15.07.2004 Thema: RE: Co s rojem?
13:07
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

To sice jo, ale drát je drát. Co když nit překousnou včelky dřív, než to
budou mít zatmeleno a dílo "vyleze" z rámků. Já sám dávám drátek.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

>
> Nebo gumičkou a nebo nití.
> Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
> S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
>        Libor Jarolím
>        Stará Bělá
>
> > Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

Nebo gumičkou a nebo nití.
Gumičku a nit včely překousnou (časem) a vynesou z úlu.
S drátem si zase budeš muset hrát a dodatečně ho odstarňovat.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Kouba --- 15. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

Mě se také osvědčilo Před přidáváním zimních zásob dát včely na mezistěny,
pěkně všechno vystaví. Lze to spojit i s léčením, má to však jednunevýhodzu
(spíše riziko). Protože včely staví rychle, často dojde ke zborcení stavby a
je proto pořádně drátkovat. Lépe více než méně.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
tel. 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 10:59 PM
Subject: Re: Rámky - rada


> U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
> včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
> jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě
Optimálovské
> mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
> mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat
další
> dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
> sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky
sirupu
> a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
> vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu
> takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
> Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba
dodržet
> mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou
> snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu
> plodu.
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
> Subject: RE: Rámky - rada
>
>
> Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm
>
> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
> plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace?
Asi
> mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
> zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
> > -----Original Message-----
> > From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> > Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: RE: Rámky - rada
> >
> > Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> > úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> > vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> > Dík
> > Eman
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.719 / Virová báze: 475 - datum vydání: 12.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 15. 7. 2004
RE: Co s rojem?

Pokud nechceš rozšiřovat počet včelstev, doporučuju spojit s nějakým slabším. Nejlépe ještě před zazimováním.
Zkušenost s tím nemám ale použil bych metodu pokus-omyl:
Nejdřív bych zkusil přidat jim nástavek s mezistěnami a třeba i s nějakým plodem, abych je nalákal do prázného nástavku kvůli lepší manipulaci. Až by k tomu došlo, postupně bych tu divokou stavbu rozebíral a včely smetal do toho nově obsazeného nástavku. Plod bych zkusil nacpat do prázdných rámečků a třeba upevnit drátkem.

Pavel


> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.v/=/email.cz]
> Sent: Thursday, July 15, 2004 7:38 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Co s rojem?
>
>
> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor.
> Máte někdo
> zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
> jara a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 7. 2004
Re: Co s rojem? (6566)

Co zkusit rozebrat už nyní a nechat je postavit znova - jako
finské zimování - přikrmit (v tomhle počasí rozhodně). Pokud je
na díle plod tak ho upevnit do rámků a vylíhnutí vyměnit za
mezistěny. Myslím si, že na jaře bude výměna problematičtější
(myslím časné jaro), museli by dostat už vystavěné dílo i s pylem
viz předchozí příspěvek J. Kaly.

Možná se mýlím, ale takhle bych postupoval já ze svého laického
pohledu.

Marek M.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Co s rojem?
Datum: 15.7.2004 - 7:38:07

> Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor.
Máte > někdo
> zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do
jara > a pak to
> rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?
>

--
Spolehlivost, rychlost a bezpečnost, to je základ pro e-mail.
VOLNÝ mail. http://mail.volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 15. 7. 2004
Co s rojem?

Usadil sem mi ve starém úlu roj a už prostavěl celý prostor. Máte někdo zkušenosti, co nejlépe s tím udělat. Napadá mě nechat to do jara a pak to rozebrat a dát do rámků. Máte někdo lepší nápad?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

U "Čejkováku" jsou rámky široké 39 mm. Právě teď probíhá u mých dvou
včelstev "finské" zimování. Založil jsem ho v neděli v podvečer, dnes jsem
jen zběžně zkontroloval stavbu na 8 rámkách ( 42x35 - dávám dvě Optimálovské
mezistěny nad sebe). Postaveno je už všech 8 plástů, ale buňky jsou zatím
mělké. Vyjmul jsem starý rámek - ometl včely a usoudil, že mohu přidat další
dva rámky s mezistěnami. Odebráno ze dvou 3,6 litrových sklenic asi 3/4
sirupu. Protože se k tomu dostanu až v pátek, dal jsem nové dvě dávky sirupu
a úl zavřel. Už jsem o tom psal ( i s fotkami ) na:
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php v loňském roce. Bude-li třeba v pátek
vyfotím letošní "finské" v čejkovácích a v neděli popíši podrobněji. Budu
takto letos vyměňovat dílo všem 11 včelstvům, které v Čejkovácích mám.
Určitě není nutné mít obavu, že by včely nepostavily, ale je potřeba dodržet
mnou popsanou metodiku. Je však dobré mít naději na dostatečnou pylovou
snůšku, aby zimní zásoby pylu postačovaly pro předjarní kvalitní výživu
plodu.
pepa.kala/=/volny.cz



----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 14, 2004 6:53 AM
Subject: RE: Rámky - rada


Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 14. 7. 2004
TV

Dnes 14.7. na ČT2 byl vysílán pořad Strážci přírody1/6.Tento díl byl sice věnován pandám,ale ukazovali i maličký kousek včelaření v Číně.Hrozně se mi líbil jejich maličký medomet,bez převodu do rychla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6562)

> Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
> plodiště jsou takovéto rámky nevhodné?

Nevhodné pro včelaře. V plodišti se předpokládá častější manipulace s
jednotlivými rámky a zpravidla používají (u Britských úlů i Langstrothů)
vyšší rámky než v medníku, které asi drží pohromadě až moc.

Včelám v plodišti vadit nebudou, spíš naopak.

> Kde by pak byla ta racionalizace?

Ve smíšeném provozu je plodišťových rámků 1 nebo 2 nástavky, medníkových
podstatně víc. U čistě nízkonástavkového úlu by nemusely být Manley rámky
problém v případě, že se vše bude důsledně řešit po celých nástavcích,
včetně obměny díla, výměny matky oddělkem atd.

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 14. 7. 2004
RE: Rámky - rada

Nevím to přesně, teď to nemám u sebe, ale jsou min. 35 mm

Jak se tu mluvilo o medníkových nástavcích - mám tomu rozumět, že pro
plodiště jsou takovéto rámky nevhodné? Kde by pak byla ta racionalizace? Asi
mi nezbude, abych to vyzkoušel. Ale bude pro tento typ úlu vhodné norské
zimování - nemám totiž v tom žádné dílo ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 3:44 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Rámky - rada
>
> Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při
> úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy
> vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
> Dík
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553) (6556) (6560)

K poště jsem se dostal až teď večer - všechny odpovědi k tématu potvrzuji
vlastní zkušeností ( a dodávám, že mne potěšily ). Z obecného včelařského
hlediska je to však atypické řešení, které žádné významné výhody ( takové,
aby bylo nutné coko-li měnit na rámkách s Hofmanovým typem, nebo
mezerníkovými bočními loučkami ) nepřinese. Výhoda by byla např pro strojní
odvíčkovače, kdy poměrně kvalitně stmelené rámky medníku mohou být
odvíčkovány jako celek a po vytočení na radiálním velkomedometu zase
nasazeny pro další snůšku.
A další poznámka: "Čejkovák" je vyrobitelný i z méně kvalitního řeziva s
velmi nízkou spotřebou materiálu a nízkými nároky na výrobní tolerance.
Nebo jako vynikající rojochyt na tyči ( pověsí se těsně nad roj - ten po
chvíli přeleze do prostoru rámečků sám ) a není třeba nikam lézt po stromech
či žebříkách.
Ale sám čejkův úl propaguji pouze jako úl vhodný coby alternativa pro lidi
např. tělesně postižené a pod. Pro zájemce více na :
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

Mějte se fajn
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Jan Jindra <jan.jindra/=/seznam.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 13, 2004 11:05 PM
Subject: Re: Rámky - rada (Manley)


> Zdravím všechny nizko a kombinované nástavkáře.
> Široké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního
> myšlení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je
> přerušená v mezinástavkovém prostoru šířkou minimálně na včelí mezeru.
> Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkušenosti které bych shrnul na
> rychlo asi takto:
> - zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a snižuje pohyb
> rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách
> (překlápení nástavků na záda)
> - meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby)
> pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
> - v tangenciálním koši medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o
> plochu díla
> - velmi jednoduchá výroba
> - boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
> Honza www.sweb.cz/jjvcela
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.717 / Virová báze: 473 - datum vydání: 8.7.2004

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553) (6556)

Zdravím všechny nizko a kombinované nástavkáře.
Široké boční loučky u nízkých rámků jsou určitě výsledkem racionálního myšlení jejich tvůrce. Zároven vytvářejí souvislou stěnu, která je přerušená v mezinástavkovém prostoru šířkou minimálně na včelí mezeru. Osobně s těmito rámky mám velmi dobré zkušenosti které bych shrnul na rychlo asi takto:
- zatmelení mezery mezi loučkami zpevňuje dílo v nástavku a snižuje pohyb rámků při kočování a při manipulaci s celým nástavkem při prohlídkách (překlápení nástavků na záda)
- meziplástové uličky jsou chráněny před větrem (u studené stavby) pronikajícím skrz očko, zároveň vzduchová mezera je izolační vrstvou
- v tangenciálním koši medometu se rámky opírají o boční loučky a nikoli o plochu díla
- velmi jednoduchá výroba
- boční loučky jsou místem, kde se snadno získává propolis
Honza www.sweb.cz/jjvcela

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Cihlář --- 13. 7. 2004
Umělá líheň

Chci si udělat líheň na matky,a sháním rady a zkušenosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Veselý Emanuel Ing . --- 13. 7. 2004
RE: Rámky - rada

Jak jsou ty rámky široké (tlusté) ? 25 mm, 35 mm ? To je podstatné při úvahách, jestli to má být na hřebenu, nebo ne. V čejkováku si včely samy vytvoří průlezy v plástu anebo to oběhnou spodem.
Dík
Eman

> -----Original Message-----
> From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Sent: Tuesday, July 13, 2004 1:56 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Rámky - rada
>
>
> Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s
> rámky, ale takové
> rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm,
> ale boční loučky
> jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení.
> Takže když se
> zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty lišty natlačeny,
> takže nemůže
> mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá
> konstrukce a jak to
> funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s
> mezerníky, případně
> loučky nahoře široké a dole zúžené. Nemá to jakoby simulovat zateplení
> vnitřního prostoru, když vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?
>
> Foto kdyžtak dodám, abyste si to mohli představit lépe.
> Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...
>
> Zdeněk Čejka
> ICQ: 64648026
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)

> V Čejkováku to funguje stejně a jde to. Pepa Kala k tomu asi může říci
> víc z vlastní zkušenosti.

V Čejkováku (ležanu) tvoří boční loučky opravdu celistvou stěnu, v
nástavkovém úlu jsou přerušené v mezerách mezi nástavky.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (Manley) (6553)

> Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?

Hřeben netřeba (snad pouze pokud by se měly používat na dvojí rozteč - menší
zajistí boční loučky, větší odpovídající hřeben).

Jsou určeny pro použití v medníkových nízkých nástavcích, tedy tam, kde se s
nimi moc často nemanipuluje a kde se dá nízký rámek přitmelený po celé výšce
ještě jakž takž odtrhnout (nebo se vytáčí na automatu celý nástevek).
Zpravidla se používají s větší roztečí (42 mm a více) pro ztluštělé medné
plásty. Hlavním motivem je jednodušší-levnější výroba oproti lízátkům.

Jmenují se podle angličana R.O.B. Manleye - propagátora racionalizace
britského výdělečného včelařství, který je poprvé popsal v roce 1946 ve své
knize "Honey farming".

Na Novém Zélandu, kde jsou asi nejoblíbenější, se používají až do výšky
rámku okolo 17 cm (mají tam povětšinou Langstrothy s vlastníma výškama
nástavků podle místního řeziva).

U nás je (při standardní rozteči) používá v nízkých nástavcích s rámky
vysokými 14 cm př. Jindra z Roudnice n. Labem.

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)

V Čejkováku to funguje stejně a jde to. Pepa Kala k tomu asi může říci
víc z vlastní zkušenosti.
Ivan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 13. 7. 2004
Re: Rámky - rada (6553)

Nejsou urceny pro uly s hrebenem / shallow ?

PP.

Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz napsal(a):
> Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové
> rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky
> jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. Takže když se


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 7. 2004
Rámky - rada

Přátelé, dostaly se mi do rukou nízkonástavkové úly i s rámky, ale takové
rámky jsem ještě neviděl. Rozměnr je někde na 45,5 x 17 cm, ale boční loučky
jsou vyrobeny z jedné lišty bez mezerníků, žádné osazení. Takže když se
zasunou rámky do nástavku, jsou na sobě ty lišty natlačeny, takže nemůže
mezi nimi včela prolézt. Zajímá mne, jestli je to dobrá konstrukce a jak to
funguje v praxi. Jsem zvyklý na klasické boční loučky s mezerníky, případně
loučky nahoře široké a dole zúžené. Nemá to jakoby simulovat zateplení
vnitřního prostoru, když vlastně na včely takto nikudy "netáhne"?

Foto kdyžtak dodám, abyste si to mohli představit lépe.
Chtěl bych zkusit, jak v tom půjdou včely, ale zatím váhám ...

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 7. 2004
Včelařské noviny info ze dne 13.7.2004

Nové články:
===========

1. výročí Včelařských novin
Autor: redakce
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004071001

S pozdravem
redakce

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546) (6548) (6550)

Přesto že používám počítač i u včel na kdeco, pro evidenci stavu včelstev používám papírovou jednostránkovou tabulku ve dvou sloupcích pro 120 včelstev. Pro každé včelstvo mám údaje: číslo úlu, matka, barva matky, oddělek, 3xzásoby, stav, poznámka. Záznamy do tabulky provádím na včelnici při práci. 2x do měsíce tabulku aktualizuji doma v počítači a znovu si ji vytisknu. Tak mám průběžně aktuální informace o jednotlivých včelstvech v kapse a potřebuji pro to jen propisku a fix pro značení matek. Po několika návštěvách na včelsnicu je ten papír zalepený od medu a propolisu, že ho nemohu ani rozbalit. Jak by asi vypadal Palm.

K novému programu: po létech zkušeností s "datařinou" a mnohými uživateli musím dát za pravdu př. Prchalovi, že pro tak širokou veřejnost nejde dát dohromady projekt, který by splňoval požadavky většiny a nakonec přinesl alespoň uspokojení autorovi.

Včera jsem uvařil 100 litrů medoviny z víček (poprve v životě) a tak jsem zvědavej jak to dopadne.
U nás už kvete slunečnice a tak připravuju spojování včelstev s oddělky (přepřehání).

Zdravím všechny Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546) (6548)

> Proto navrhuji použít starý a relativně levný palm, který budu mít jen
> pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, že je dost
> odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je
> kompaktní - není na něm co ulomit.

Nemel by se prehodit porad priorit? Misto poradi: udelat program a
sehnat lacinej Palm to predelat na - sehnat si vcely ktery
nepotrebujou rukavice (neprustrelnou vestu a eventuelne brneni) a pak
udelat program?

:-)

\vov



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš --- 12. 7. 2004
FW: přemístění včelstev

Vážený příteli

Ani v zákoně o veterinární péči (286/2003 Sb.), ani ve vyhlášce, kterou se
stanovují podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence
hospodářství
a osob stanovených plemenářským zákonem (136/2004 Sb.) jsem nenašel
potvrzení vámi uvedeného tvrzení, že povolení k přesunu včelstev v
působnosti ZO ČSV vydává nákazový referent (člen výboru), ba ani, že je toto
povolení potřeba.
       Mohl byste, prosím, sdělit příslušné paragrafy, kde bychom si vaše
tvrzení mohli ověřit? Mě to totiž připadá velice absurdní.

S pozdravem

M. Jakuš

> http://www.mvcr.cz/sbirka/2003/sb096-03.pdf
> http://www.mvcr.cz/sbirka/2004/sb044-04.pdf

> František Rousek

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Friday, July 09, 2004 3:00 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: přemístění včelstev

Jujda. Mohu se zeptat, kde jste vyčetl, že povolení k přesunu včelstev
vydává nákazový referent ZO. To snad ne?! A s těmi krajskými veterinárními
správami také připadá nepravděpodobné.

Děkuji za odpověď.

M. Jakuš

> a) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti ZO CSV vydava nakazovy
> referent, člen vyboru ZO
> b) Povoleni na presun vcelstev v pusobnosti OV CSV vydava KHS, okresni
> stredisko, které ma k dispozici podklady z podzimnich vysetreni.
> c) Povoleni na presun vcelstev z okresu do okresu vydava KHS noveho
> stanoviste na zaklade pisemneho doporuceni KHS stenoviste stareho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546)

>>Použít na stanovišti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat skvrny od propolisu a druhý den ho použít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché.

Proto navrhuji použít starý a relativně levný palm, který budu mít jen pro tyto účely a proto mi nějaké zapatlání nevadí. Myslím, že je dost odolný i bez nějakého zabalování a dá se ovládat i v rukavicích. Je kompaktní - není na něm co ulomit.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6546)

Záznamy o včelstvech jsou myslím nejpraktičtější tzv. úlové karty pod víkem. Pokud bych používal počítač (Palm), představoval bych si jednoduché odpovídání na připravené varianty dotykem na obrazovku, žádné vyukávání na klávesnici. Pokud by se obrazovka chránila folií, tak s ušpiněním palmu nebude problém.
Nejhorší varianta je pro mě ta s diktafonem. Když si představím, že po hodinové prohlídce se budu ještě doma 2 hodiny poslouchat a přepisovat do srozumitelné formy, tak se mi dělá husí kůže. Nikomu to ale neberu, když má na to čas a náladu.
Záznamy jsou dobrá věc, ale nesmí se přeceňovat - tak jako úl medu nepotí. Mnohem důležitější je rozhodnout se včas, co udělat v dané situaci. V tom mě ani krasopisné zápisy nepomohou. Viděl jsem systém záznamů chovatele matek, který vyprodukuje stovky šlechtěných matek a bylo to jednoduché, přehledné a srozumitelné.
Něco o tom možná píšou ve Včelařství 1995/4.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Záznam dat do kapesního počítače přímo na místě a dodatečné zpracování, ať
už v PC nebo přímo v kapesním počítači se určitě bude v budoucnu široce
používat. Pro profi včelaře se stovkami včelstev je to už teď určitě
nejlepší řešení, šetří maximálně čas. Pro ostatní asi ještě ne. Asi se musí
objevit nová generace, která je zvyklá pracovat s kapesními počítači běžně.
Přijatelný kompromis dnes je asi diktafon, nebo kazeťák s mikrofonem a večer
přepis do běžného PC. Taky cena musí být lidová. Do cca 200 Kč by se mohl
takový program používat dost široce(sehnat CD s bezplatně šířeným
rogramem - freeware není o moc levnější). Nad 1000 - 2000 by ho koupilo asi
už dost málo včelařů.

I ta technika, jak už se začne používat u včelstev, bude už navždy jen
pracovní. Použít na stanovišti včelstev kapesní počítač, večer z něho sundat
skvrny od propolisu a druhý den ho použít třeba při jednání v bance asi
nebude tak jednoduché. Snad zabalit počítač do igelitu. Taky by mělo jít tu
techniku ovládat i v rukavicích, aspoň částečně.

Já bych asi použil tu diktafonovou verzi, takže pokud by takový program byl,
tak s emulátorem na PC.

Co se týká vlastního provedení programu, tak pro urychlení záznamu a
zjednodušení ovládání by pro běžné vlastnosti včelstva měly být jednotlivé
úrovně už vypsané a měly by se volit jako možnosti, ne vypisovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM
Subject: Re: BiData
> Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...),
na
> kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě
zjištovat,
> co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit
za
> 1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými
> funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně
podstatná.
> Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat,
ani
> aplikaci pro pc psát nebudu.
>
> Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
> vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je
> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho
zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.
>
> Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice
myslíte
> vy ostatní
>
> mp
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6546


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 12. 7. 2004
Re: BiData + Palm Os (6543)

>>Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???


Vím o tom, ale jak jsem už dříve psal, jde mi o prográmek "na míru".

Podle několika ohlasů do konference i soukromě to vypadá, že nějaký malý zájem bude. Proto až něco vytvořím, dám to na web a potom na základě vašich připomínek doupravím. Nebude to ale hned, je to otázka několika měsíců, hlavně v zimě.

Zatím děkuji všem za reakce

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6545


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 12. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6538)

On Sat, 10 Jul 2004, Michal Pol wrote:

> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.

Aby to mělo smysl pro práci v terénu, musí být informace operativně po
ruce. Představoval bych si to tak, že než otevřu úl, podívám se na
historii toho úlu (kdy jsem tam naposledy byl, co jsem dělal, jestli matka
kladla...). Po zavření úlu zadám, co jsem viděl a udělal (plod, vajíčka,
matku, rozšíření, odebraný medník...).

Zadávat to až doma do PC už není ono - musí se to nejdřív někam zapsat na
papír (a z něj si to můžu potom přečíst, jako to dělám teď). Nějaké
statistické vyhodnocování výsledků bych viděl jako druhořadé, jenom kvůli
tomu bych to do PC nezadával.

Takže pokud má být program užitečný, tak by měl být pro přenosné zařízení
(zmiňovaný palm moc neznám, ale používám pracovně Psion a iPAQ a s těmi by
to určitě šlo). Pokud to půjde spustit v emulátoru na PC, tím lépe. S
kapacitou paměti ani u starších modelů by snad neměly být problémy, ke
každému včelstvu stačí pár textových údajů a to moc místa nezabere.

Nejdůležitější je snadné zadávání - ty nejčastější varianty mít rovnou na
tlačítka, aby se nemuselo dokola zapisovat "matka klade, staví trubčinu,
hodně plodu zavíčkováno, příště udělat oddělek". Zadávání čísla úlu by se
mohlo ještě urychlit sejmutím čárového kódu nebo čipu na víku úlu (to už
by bylo nákladově hodně nad zmiňovaných 1500).

Také by se měla dořešit mechanická odolnost - práce v rukavicích
zapatlaných od vosku nebo medu, také případná vlhkost prostředí. Viděl
jsem třeba gumové obaly na iPAQ, přes které se dá dívat na displej i
mačkat tlačítka. Je otázka jestli jsou dostupné za přiměřenou cenu.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6544


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 12. 7. 2004
BiData + Palm Os

Ved predsa BiDATA je urobeny aj pre spolupracu s Palm OS !???
Vid sw + manual !


S pozdravom Laco Sebosik




----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 9:40 PM
Subject: Re: BiData


> > Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
> > použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a
> nějakou
> > grafiku pro vstup a výstup dat?
>
>
> Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...),
na
> kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě
zjištovat,
> co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit
za
> 1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými
> funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně
podstatná.
> Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat,
ani
> aplikaci pro pc psát nebudu.
>
> Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
> vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je
> především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho
zdroje
> jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
> palm nemá, může použít sw emulátor na pc.
>
> Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice
myslíte
> vy ostatní
>
> mp
>


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vasek svoboda --- 12. 7. 2004
Re: Pridavanie matiek (6167) (6172)

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Ing. Arnost Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Pridavanie matiek
Datum (Date): 8. 6. 2004 10:42
==================================================
Dobrý den,
letošní rok je velmi bohatý na roje a dařilo se i s mladými matkami.
Jestli má někdo zkušenost,jak veliký musí být oddělek s mladou matkou,aby měla šanci při spojování proti druhé,když jsou oddělené mřížkou.Včelky si vyberou tu lepší,ale to množství včel hraje určitě svoji roli.Děkuji za případné odpovědi.Vašek
> Tuhle klícku pouzívám a muzu doporucit. Osvedcila se mi.
> Je to normální pridávací klícka,
>
> ------------------------------------- loucka
> / \
> / \ spalík se zasítovanou dírou, zboku je
> odvor
> / \ pro testo, nebo je uzaviratelný
> /----------------------\
> sem se nekdy dává kousek mezisteny
>
> Jen nácrtek, aby bylo zrejmé co myslím.
>
> U dvojité klícky jsou zasítované komurky dve vedle sebe a jsou spojené
> prulezem.
> Ten se v první fázi pridávání oddelí zhora soupátkem.
> Do takto oddelených komurek se do jedné pustí nová matka a do jejího vlezu
> dám MCtesto a uzavru vchod. Stará do druhé oddelené komurky bez MCT a
> uzavru vchod.
> Osobne vyjímám starou matku za normálních podmínek uz druhý den.
> Pak se vytáhne soupátko a komurky se propojí, aby se nová matky mohla
> pohybovat v obou komurkách. Zrejme tak na sebe vezme i puvodní pach staré
> matky a holky ji lépe prijmou.
> Dokonce mi nekdo radil i tou starou mrtvou matkou rozetrít po klícce,aby na
> klícce ulpelo co nejvíc pachu staré matky. Nejak se mi to prící, ale párkrát
> jsem to udelal, kdyz uz byla stará matka mrtvá.
> To se mi obcas stává, ze si vcely vyberou novou matku a starou prestanou
> krmit a nasel jsem ji druhý den v klícce mrtvou.
> Pokud na klícce vcely staví, je vse OK a muzu otevrít vchod do klícky. Jen
> doplním MCT, aby fungovalo pridávání matky s odkladem.
> Zatím se mi nestalo, ze by mi vcely takto menenou matku neprijaly. Ale nevím
> jak je to statisticky prukazné. Delal jsem to takto tak 20x.
> Vetsinou mením smetencem nebo oddelkem a to je témer 100%.
>
> Hezký den.
> Arnost
>
> ----- Original Message -----
> From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 08, 2004 8:20 AM
> Subject: RE: Pridavanie matiek
>
>
> Zdravím,
> existují klícky se dvema komurkami. Do jedné se uvezní stará matka, do druhé
> (za prepázkou) nová. Nechají se v úlu pár dní, pak se stará matka odebere a
> u nové se nechá vstupní otvor utesnený medocukrovým testem.
> Pavel
>
> > Mozná by mohl najít matku a 7 dní ji veznit v klícce v úlu.
> > Pak by nemusel hledat a vyrezávat matecníky...
>
> >> Vyber stare matky v predstihu o 7 dni. Na siesty den vyrez
> >> vsetky materske bunky ...
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - široký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navštivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 12. 7. 2004
RE: Hliník a vosk (6531) (6533) (6536)

Kamarad ma spravene tavidlo z dreva z vrstvou polystyrenu vo vnutri na
ktorej je tenky hlinik plech. Zasvieti slnko a za cca 15 min su dva ramiky
ktore su vedla seba vytavene. Meral teplotu zhruba 80-90 stupnov. Rychlo sa
zohreje ale zase rychlo aj vychladne. Mal som ho pozicany a tavil ako divy.
Vrchne sklo mal obycajne, ziadne termo.

Pista
----- Original Message -----
From: pavol <apis/=/post.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 1:36 PM
Subject: Re: Hliník a vosk


> ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si
> prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z
> voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach
> ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych
> hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba
a
> zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe
> vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu,
to
> podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit
> smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt
> olupuje.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Heky --- 12. 7. 2004
Re: Kvašení medu (6511) (6512) (6514) (6515)

Med byl přímo od včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Langi --- 11. 7. 2004
Re: BiData (6517) (6538)

Hlasim se do testovaciho rezimu, ja 25 vcelstev a Palm tungsten T3.
Diky
Langi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

> Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
> použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a
nějakou
> grafiku pro vstup a výstup dat?


Mám tím na mysli především prográmek pro Palm OS (Palm, Visor, IBM ...), na
kterém budu pořizovat záznamy přímo u včel a z něho taky na místě zjištovat,
co mě zajímá. Palm Vx, který je podle mě na toto ideální, se dá koupit za
1.500Kč (starší). S palmem může spolupracovat aplikace v pc s některými
funkcemi navíc a pohodlnějším ovládáním, ale ta už je pro mě méně podstatná.
Začnu s napsáním prográmku pro palm a pokud mi výsledek bude vyhovovat, ani
aplikaci pro pc psát nebudu.

Programem BiData jsem se jenom inspiroval, jinak mám v úmyslu napsat o
vlastní aplikaci s jinou databází. Hlavní rozdíl vidím v tom, že BiData je
především pro pc a mi jde o prográmek především pro palm, i když jeho zdroje
jsou velice omezené. Pokud bude mít někdo zájem prográmek si vyzkoušet a
palm nemá, může použít sw emulátor na pc.

Taková je moje představa, docela by mě zajímalo, co si o této logice myslíte
vy ostatní

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Co tím myslíš naprogramovat? Vytvořit v céčku, nebo jawě program, nebo
použít hotovou databázi a stvořit jen příslušné třeba SQL příkazy a nějakou
grafiku pro vstup a výstup dat?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 10, 2004 8:09 AM
Subject: Re: BiData


> > Nejsi-li programator, v com to napises?
>
> Myslel jsem tím, že nejsem profesí programátor (jsem správce sítě), jinak
> programovat samozřejmě umím.
>
> Šlo mi o to, zjistit případný zájem ostatních a zapracovat jejich
připomínky
> do prográmku, což je lepší, než potom hotovou věc předělávat.
>
> mp
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavol --- 10. 7. 2004
Re: Hliník a vosk (6531) (6533)

ja pouzivam na vyvaranie prerobenu polnu vojensku kuchynu, ktoru som si prisposobil na vyvaranie adezinfekciu ramikov je to vsetko nerez takze z voskom nemam ziadne problemy. Vyvarenim vsetkeho vosku vo varnych vreckach ziskam cisty vosk ktory potom necham vychladit v 12 a 25 litrovych hlinnikovych termosoch. Ked vosk chladne v hlinniku nezmeni sa jeho farba a zostane pekny cisty, ale ked som kedysi varil vosk v hlinnikovej nadobe vosk mi zhnedol a znehodnotil sa musel som preto pouzit kyselinu syrovu, to podobne sa zial stava aj pri vareni v pozinkovanej nadobe. da sa aj pouzit smaltova nadoba, ale pri neopatrnom vyberani stvrdnuteho vosku sa smalt olupuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Mel bych zajem programek otestovat.
Delam si poznamky do notesu, ale nejak se v nich po nekolika letech vcelareni prestavam orientovat :-). Pomalu dospivam k nazoru, ze by se data mela digitalizovat. Bohuzel BiData jsem netestoval a tak ani nevim co bych mel od vcelarskeho softwaru ocekavat. Me by stacil program ve forme formulare, kde bych editoval podstatne udaje - informace o matce, vlastnosti vcelstva, vynosy, technologicke poznamky (? - napr.pridavani nastavku) a vlastni poznamky (kveteni vyznamnych rostlin, vyznamne vykyvy pocasi apod.). Pokud by soucasi programu byla sumarizace jednotlivych vynosu a vzajemne porovneni mezi vcelstvy bylo by to optimalni.
Vim, ze bych si ten formular mohl vytvorit sam v excelu, ale nejak se k tomu nemohu dostat.

Kuba

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): BiData
Datum (Date): 9. 7. 2004 10:08
==================================================

>
> Přátelé,
>
> pohrávám si s myšlenkou napsat podobný program jako BiData. Ne že by se mi
> zdál špatný nebo drahý, ale rád bych některé věci udělal po svém.
>
> Zajímalo by mě, jestli ho mám napsat jenom pro sebe (a podle sebe), nebo
> jestli by o něho byl zájem i mezi ostatními včelaři a ti by byli ochotni
> poslat svoje připomínky. V tom případě bych ho napsal s ohledem na přání
> ostatních a dal volně na web jako freeware. Případně - pokud by zájem mezi
> ostatními byl - by se možná našlo více programátorů ochotných
> spolupracovat.
>
> Sám programátor nejsem.
>
> mp

____________________________________________________________
Dřív zničíš sám sebe! SIEMENS M65 již od 4977 Kč.
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75824

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 10. 7. 2004
Re: BiData (6517)

> Nejsi-li programator, v com to napises?

Myslel jsem tím, že nejsem profesí programátor (jsem správce sítě), jinak
programovat samozřejmě umím.

Šlo mi o to, zjistit případný zájem ostatních a zapracovat jejich připomínky
do prográmku, což je lepší, než potom hotovou věc předělávat.

mp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 7. 2004
Re: Hliník a vosk (6531)

Určitě nereaguje. Zpracovávám voští v hliníkovém parním, původně
odšťavovacím hrnci sovětské výroby už nejméně 10 let a nic takového
nepozoruji. Kvalita vosku je výborná. Z tohoto pohledu je hliník asi
nejlepší normálně dostupný materiál.
Je ale méně pevný a pokud na něm začnou kvasit nějaké zbytky sladiny, může
začít korodovat.

Ještě lepší materiál by mohl být titanzinek ( používá se na okapy ) pokud
ten zinek ze slitiny se nebude vytahovat do vosku. Nemám vyzkoušeno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Richard Baa" <rbata/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 10:34 PM
Subject: Hliník a vosk


> Prosím Vás nevíte někdo jestli se dá k výrobě tavidla použít hliníkový
> plech?? Nereaguje hliník s včelím voskem?
>
>
> Děkuji moc za informace Richard



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 10. 7. 2004
Re: Kvaení medu (6511) (6512) (6514) (6515)

To se stává u medu, který obsahuje trochu víc vody. Rok, dva je v pořádku a
pak třeba začne kvasit. Možná ho zpočátku chrání před kvašením
antibakteriální látky v medu ( i když kvasinky jsou houby ), ty za ten rok
třeba dojdou a pak stačí mírné zvýšení teploty v létě a .... Pokud je
kvašení na začátku, dá se zarazit ztekucením medu. Kvasinky působením
teploty uhynou a vyplavou s pěnou na povrch medu, kde se musí sebrat a
zbytek medu důkladně promíchat třeba přeléváním z láhve do láhve. Med už
bude mít "posunutou chuť", záleží podle kvasinek, někdy dokonce jakoby
jemnější než nekvašený. Měl by se tak do půl roku spotřebovat.

U medoviny naopak by mohla být příčina nekvašení napadaný propolis v medu.
Ten by měl jít zneškodnit převařením medu a odstraněním vzniklé pěny.
Jinak v praxi je intenzita kvašení omezována koncentrací etanolu. Do 8
procent kvašení není ovlivňováno, do 12 procent intenzita kvašení postupně
klesá a nad 16 - 18 procent etanolu kvasinky hynou. Kdo dá do medoviny medu
málo, tak do výsledné koncentrace etanolu 8 procent, vykvasí mu medovina
rychle ( a taky se bude rychle kazit ). Kdo dá medu do medoviny tak, aby
dosáhl 12 - 14 procent, bude mu to dokvašovat až několik měsíců. ( a
riskuje, že medovina chytne příchuť z odumřelých kvasinek)
Koncentrace cukrů nemá vliv, pokud to nemá zrovna "medovitou" konzistenci.
Teoreticky mohou taky kvasit slabě, když v medovině nejsou živiny. Náprava
je zřejmá.
Taky kvašení může probíhat pomalu, když je obsah příliš čistý,
přefiltrovaný. Kvasinky potřebují k rychlému kvašení drobné pevné částečky,
na kterých se usazují.
Co se týká teploty, těch 25 st C je asi optimální teplota, při které
kvasinky pracují nejrychleji. Směrem nahoru i dolů je kvašení čím dále méně
intenzívnější. Nad tuším 40 st C kvasinky hynou, pod cca 5 - 15 st C
převládnou chuťově v medovině hnilobné procesy odumřelých kvasinek nad
kvasnými.
Dále při intenzívním kvašení vytvářejí kvasinky i teplo. Vinaři to na podzim
dělají tak ( podle knihy ), že na začátku kvašení ohřejou mošt v sudu nějak
na teplotu cca 30 st C a jak se vinný mošt intenzívně rozkvasí, udržuje si
už sám optimální teplotu, vyšší o pár stupňů, než je ve sklepě. Myslím, že
na kvašení běžné medoviny stačí běžná teplota 20 st C a že není nutné
vymýšlet nějaké ohříváky. Maximálně na dobu kvašení demižón tepelně
zaizolovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 09, 2004 6:03 AM
Subject: Re: Kvaení medu


> Zajímalo by mě, jestli to byl med z obchodu nebo přímo od včelaře. Bylo
tam
> asi od počátku více vody, než má být.
>
> Já mám zase opačný problém. Mě nechce kvasit medovina. Kvasinky z Dolu, v
> 1.5 l lahvi se krásně rozkvasily, pak jsem to nalil do roztoku a nechce to
> kvasit(kvasí to dost pomalu). Teplota je 20 C. Myslím, že je to složením
> medu.
> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard Baa --- 9. 7. 2004
Hliník a vosk

Prosím Vás nevíte někdo jestli se dá k výrobě tavidla použít hliníkový plech?? Nereaguje hliník s včelím voskem?


Děkuji moc za informace Richard

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 9. 7. 2004
Re: BiData (6517)

Nejsi-li programator, v com to napises?

Mimoto vubec nic nebrani tomu aby se hotovy produkt byt bude jen pro
Tvoji vlastni potrebu nekde vystavil a dal volne k dispozici. Takhle
prece vzniknul Linux a obrovska spousta dnes spickoveho free softu.

Jeste poznamka, jakmile das na pozadavky a navrhy okoli, nikdy to
nedokoncis. Okoli totiz vyzaduje jednu zasadni vlastnost, v soucasne
dobe poznani ovsem zatim nesplnitelnou.
My tomu u nas v praci rikame podle jisteho byvaleho zamestnance
"Konakova podminka". Zni takto:

"Zmacknout, pokud mozno cokoliv a mit to co chci"

Rozumi se klavesu a na obrazovce.

Zdravi PP. ( a ceka na betaverzi )


> ostatních a dal volně na web jako freeware. Případně - pokud by zájem mezi
> ostatními byl - by se možná našlo více programátorů ochotných
> spolupracovat.
>
> Sám programátor nejsem.
>
> mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 6530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78154 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 6530 do č. 6590)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu